Visit Opolskie – Regionální portál opolského vojvodství

Z vodorovného pohledu má evangelický kostel oválný tvar o rozměrech 21,5 m x 12,5 m, čtyři přístavby jsou čtvercové. Každá přístavba má samostatný vchod. U vchodu do kostela je věž zakončená přesýpacími hodinami. Oltář zdobí obrazy umělců Beuthesa ”Poslední večeře” a „Proměnění Páně” a Ernsta „Vzkříšení” a „ Nanebevstoupení”.

Kostel byl postaven v 18. století jako evangelický. Klasicistní, opravený v roce 1885. V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století vymalován interiér.

Festiwal Gaude Mater Polonia- Wincenty z Kielczy in memoriam jest najważniejszym wydarzeniem kulturalnym gminy Zawadzkie. Festiwal odbywa się co roku, od prawie dziesięciu lat. Jest formą uczczenie twórczośći samej osoby Wincentego, pierwszego polskiego kompozytora i autora hymnu Gaude Mater Polonia. Przez wiele lat postać Wincentego kojarzona była z Kielcami ,jednak w trakcie badań historycznych okazało się iż miejscem narodzin kompozytora jest Kielcza. Imię Wincentego zgodnie z założeniem patronuje, a nie ogranicza imprezę, dlatego program koncertów jest bardzo urozmaicony, a wypełnia go udział zespołów  chóralnych i kameralnych, specjalizujących się w muzyce dawnej i muzyce średniowiecza oraz znakomitych solistów. Koncert rozpoczynający Festiwal Gaude Mater Polonia- Wincenty z Kielczy in memoriam zawsze odbywa się w kościele św.Bartłomieja w Kielczy. Festiwal swoim zasięgiem obejmuje teren całego województwa opolskiego, organizatorem wydarzenia jest Filharmonia Opolska. W Kielczy występowali wybitni artyści m.im: Konstanty Andrzej Kulka – światowej sławy skrzypek i Piotr Gębalski – wybitny organista.

Figurę św. Floriana postawiono na niemodlińskim rynku w 1717 roku. Stała tam prawie 200 lat, do czasu kiedy w 1906 roku z nieznanych dzisiaj powodów zastąpiono ją nową – rzeźbą wykonaną z bolesławieckiego piaskowca, posadowioną na wysokim cokole, łącznie prawie czterometrowej wysokości. Posąg w niezmienionej formie stoi do dziś w miejscu, gdzie postawiono go ponad 100 lat temu.

Stanoviště vzniklo v blízkosti hasičské zbrojnici, najdeme zde spatřit unikátní horniny z období karbonu. Horniny můžeme vidět, dotknout se jich a a něco si o nich přečíst. Iniciátorem a vykonavatelem projektu je Spolek Naše Dědictví v Żyrowě.

Stanoviště bude dalším bodem geologické cesty, která funguje jako prvek Státního geoparku, část Chráněné krajinné oblasti Hora svaté Anny.

Gotický kostel, poprvé zmiňován v dokladech z roku 1286, přestavěn do barokního slohu v roce 1770. U kostela se nachází jeden ze tří klášterů řádu svatého Benedikta v Polsku (další v Tyńci a Lubiniu).

Na cmentarzu parafialnym przy ul. Raciborskiej w Reńskiej Wsi znajduje się pięknie utrzymany i zadbany grób bawarskiego kapitana Sales Grafa von Spretty, który w lutym 1807 roku poległ w trakcie oblężenia Twierdzy Koźle przez wojska napoleońskie, w skład których wchodził jego regiment.

Název pochází od mostního mýta, které bylo kdysi vybíráno za přechod po mostě.

První písemné zmínky o hradě v Branicích pocházejí ze 13. století. Během husitských válek byl poškozen, nakonec upadl v následujících stoletích. Na místě hradu byl postaven dvůr, který byl v 19. století přestavěn na pivovar a poté na sladovnu. V roce 1903 byla budova, stále nazývána Hradem v Branicích, koupena nadací J. Nathana a stala se součástí psychiatrické léčebny v Branicích. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1922 - 1925 se stal Dům sv. Rafaela domovem pro retardovanou mládež. Budova byla součástí nemocnice až do roku 1982, kdy byla opuštěna a uzavřena. V roce 1996 ji nemocnice v Branicích darovala obecní úřadu. Dnes je palác opuštěn a chátrá, je na prodej. V okolí je zanedbaný park o ploše 2,8 ha, který je ze tří stran lemovaný malebnou řeku.

Ruiny středověkého hradu vlastněným opolskými piastovskými knížaty a podle legendy také Templáři.

V roce 1610 byl v Dziergowicích postaven dřevěný kostel sv. Anny. Současná hřbitovní kaple pochází z let 1794 a 1906, kdy byl v Dziergowicích postaven nový zděný kostel, kaple se zachovala jako svatyně. Poté se její osud změnil na hřbitovní kapli/márnici.
Kaple je dřevěná sesloupovo-rámovou konstrukcí, hlavní loď není oddělená. Na terase je přistavěné dřevěná věž zakončená šindelovou střechou. Střecha kaple jednohřebenová, šindelová.

Dřevěná kaple sv. Šebestiána z 18. století, zachránila se po požáru dřevěného kostela sv. Trojice v roce 1965. Obnovená stojí na náměstí nově postaveného hřbitovního kostela. Jedná se o dřevěnou kapli srubové konstrukce. Orientovaná, postavená z modřínového dřeva.

V současné době kostel plní funkci hřbitovního kostela a patří k farnosti svatého Bartoloměje. Kostel byl postaven v roce 1705 v takzvaném stylu pruské zdi – kosterní sloupová konstrukce, plněná zeď, na cihlové podezdívce. Fundátorkou byla Anna Petržel, měšťanka z Głogówka. Interiér pochází ze 17. a 18. století - nejcennější je sbírka fresek a dřevěných soch - socha ukřižovaného Krista, Panny Marie Bolestné a sv. Jana, a také pieta, která vychází z díla Michala Anděla. Všechny pocházejí ze 17. století.

Kostel sv. Martina a sv. Bartoloměje, postavený v roce 1697 jako filiální kostel farnosti Olesno, nyní hřbitovní. Věž v roce 1789 přidal  tesařský mistr Szymon Stadko. Orientovaný, srubová konstrukce. Věž se svislými zdmi, zakončena valenou střechou s lucernou a cibulovitou kupolí. Jednosedlová šindelová střecha, nad hlavní lodí šestiboká věž s cibulovitou kupolí. V hlavní lodi "paprsek duhy" s barokní vyřezávanou scénou Ukřižování. Barokní hlavní oltář se sochami sv. Barbory a sv. Kryštofa a Boha Otce. Boční oltář sv. Františka a jiných svatých. Barokní sochy Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. Starožitný nábytek - kazatelna, kropenka, varhany z 18. století a zastavení křížové cesty v lidovém stylu. Dále za hřbitovem kamenný kostel sv. Františka z let 1910 - 1911.

Kostel sv. Valentýna, postavený na hřbitově, do dnešní doby nezměnil své určení. Dřevěný kostel existoval v Dobrodzieniu již v 16. století, současný pochází z roku 1630, několikrát byl obnoven, zachoval si svůj základní tvar. Poškozen během druhé světové války, po válce zase obnoven. Orientovaný, o srubové konstrukci. Uvnitř barokní oltář a dva barokní obrazy: sv. Valentýna a sv. Kláry.

Huta żelaza powstała w 1754 r. z inicjatywy hrabiego Rederna na zlecenie króla prus Fryderyka II, w miejscu młyna wodnego an rzece Małapanew należącego do niejakiego Ozimka. Huta, choć w zmienionej formie i ograniczonym zakresie funkcjonuje do dnia dzisiejszego, a jej rozwój wywarł istotny wpływ na rozwój samej miejscowości i okolic.